Představte si vy, kdo dosud ne až tak docela chápete fungování sítě zvané internet, docela obyčejného poutníka. Tento kráčí světem cestou necestou a chce v oněch nekonečných dálavách najít něco konkrétního. Místo, na kterém by se mu líbilo, na kterém by se rád něčím pokochal, něčemu se přiučil, něco si tam pořídil nebo odsud třeba jenom poslal ostatním zprávu, že tam byl.
Na tom, proč tam dotyčný míří, vlastně v tuto chvíli ani tak moc nezáleží. Má pro to zkrátka svoje důvody.
Jenže zatímco se traduje, že všechny cesty vedou do Říma, neví dotyčný poutník nejednou, jak se dostat tam, kam míří. A proto někdy používá mapy a někdy se zkrátka musí někoho, koho cestou potká, zeptat na cestu. Protože jinak by zabloudil, ztratil by se a do cíle by se nikdy nedostal.
A na internetu to vlastně funguje obdobně. I zde je nespočet cílů, na které by se hledající veřejnost mohla zaměřovat, po nichž by mohla toužit, je tu mnohé, co hledající jedince zajímá. Pro každého je tu něco. Jenže je tu toho tolik, že se tu uživatelé logicky musí ztrácet.
A aby se tito dostali tam, kam chtějí, potřebují také jakousi pomoc v podobě pomyslných ukazatelů směru nebo někoho, na koho narazí a nechají se nasměrovat tam, kam chtějí. Ovšem zde nejde ani o žádné dopravní značky ani lidi, nýbrž o odkazy, jež jsou někde umístěné právě proto, aby byl s jejich pomocí někdo nasměrován odněkud někam. Aby nasměrovaly toho, kdo na ně z nějakého důvodu klikne, tam, kam se tento chce dostat.
A jak se takové odkazy rodí? Jak vznikají a jaká pravidla se u nich musí dodržet, aby tyto plnily svůj účel? To vše je obsahem záležitosti nazývané linkbuilding https://www.seolight.cz/.
Pod tímto pojmem se skrývá vše, co se takového vytváření zpětných odkazů, upozorňujících na jednom webu na web jiný, týká.
A nejen o to tu jde.
Čím více podobných odkazů totiž na nějaký web míří, tím má tento větší váhu v internetových vyhledávačích a tím snáze je objevitelný. Zase úplně stejně jako v případě míst, do nichž míří i reální poutníci.
